Umělá inteligence. Dvě slova, která se v poslední době objevují všude – i tam, kde bychom je ještě nedávno nečekali. V realitním světě jsme zvyklí na změny, ale tohle je jiný kalibr. Jako realitní makléřka, která v oboru pracuje už delší dobu, AI samozřejmě sleduji a používám některé její nástroje. Občas mám ale pocit, že se moc necháváme unést nadšením. Ne všechno, co je nové a „chytré“, je automaticky dobré.

Pomocník, ale ne bez rizik

Ano, AI nám umí ušetřit spoustu práce. Rychlý odhad tržní ceny, cílené inzerování, generování popisů nemovitostí nebo jednoduchá komunikace přes chatboty – to všechno může být fajn. Sama většinu z těchto nástrojů používám, protože mi šetří čas a pomáhají se základní agendou.
Ale už teď vidím, jak snadno se to celé může zvrtnout. Klienti často dostanou pocit, že když „to za nás dělá počítač“, není potřeba makléře vůbec kontaktovat. Jenže automatický odhad ceny není cenová analýza makléře, který zná konkrétní lokalitu, ví, co se v domě řeší, nebo co se chystá za rohem. Tohle algoritmus neví – a přesto se jeho výsledky často berou jako „neomylné“.

Co všechno dáváme z ruky?

Moje nejsilnější obava ale není o práci. Spíš se ptám – co všechno AI přebírá, aniž bychom si to pořádně uvědomili? Data. Chování klientů. Styl komunikace. Emoce. Všechno, co tvoří vztah mezi makléřem a klientem. Najednou je mezi námi „něco třetího“, co sbírá informace, učí se z nich a ovlivňuje naše rozhodování. V tichosti, bez emocí.

A tím se dostáváme k další hrozbě – ztrátě lidského kontaktu. Osobní přístup, empatie, intuice... To jsou věci, které klienti oceňují často víc než rychlost nebo technologické vychytávky. Ale když budeme všechno delegovat na AI, můžeme o tenhle vztah snadno přijít.