Věcná břemena
8. června 2020
Věcná břemena neboli služebnosti slouží k tomu, aby oprávněná osoba měla nějaký užitek z nemovitosti, kterou vlastní jiná osoba. Vlastník nemovitosti je tedy povinen pro oprávněnou osobu něco konat, něco trpět nebo se něčeho zdržet. Znamená to, že nemovitost zatížená služebností (věcným břemenem) má sloužit nejen vlastníkovi, ale i někomu jinému. Např. na pozemku je zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy pro sousední pozemek, tj. vlastník pozemku je věcným břemenem omezen tak, že musí umožnit každému, kdo jede nebo jde na sousední pozemek, průchod či průjezd přes svůj pozemek. Tj. vlastník nemovitosti, na kterém vázne věcné břemeno, je vždy nějak omezen a naopak oprávněná osoba nebo nemovitost má na základě věcného břemene určitá práva a výsady.
Nová právní úprava dle nového občanského zákoníku rozděluje věcná břemena na služebnosti a reálná břemena.
Služebnost ukládá vlastníkovi povinnost něco strpět nebo se zdržet nějaké činnosti pro oprávněnou osobu (jinými slovy, vlastník musí zůstat pasivní a „tolerovat“ i činnosti, které by bez existence věcného břemene tolerovat nemusel) a u reálných břemen je vlastník povinen pro oprávněnou osobu něco aktivně konat (např. syn, který zdědil byt, musí své matce poskytovat osobní péči apod.).
Další rozdělení věcných břemen, které se zachovalo, vychází již ze starého občanského zákoníku, který rozděloval služebnosti (věcná břemena) na služebnosti osobní a pozemkové. Už z názvu lze odvodit, k čemu se tyto služebnosti vztahují:
- osobní služebnosti se vztahují ke konkrétní osobě (nelze je převést na jinou osobu a zanikají smrtí této osoby)
- a pozemkové k pozemkům, resp. k jiným nemovitostem (např. věcné břemeno chůze a jízdy, tj. přístupové cesty k jiné nemovitosti).
Do osobních služebností patří:
- užívací právo (např. rodiče, kteří darovali svou nemovitost dětem, mají právo nadále užívat tuto nemovitost pro svou potřebu a pro potřebu své domácnosti)
- požívací právo (opravňuje danou osobu věc užívat a zároveň má tato osoba právo na všechny užitky a výnosy z věci – např. může věc pronajmout a pobírat nájemné, zároveň však hradí udržovací náklady na věc – jedná se o nejširší služebnost, je srovnatelná s vlastnickým právem)
- služebnost bytu (zřizuje se většinou jako služebnost užívání konkrétního prostoru a vlastník nemovitosti má právo libovolně nakládat s ostatními částmi domu, na které se služebnost nevztahuje).
Mezi nejčastěji využívané pozemkové služebnosti patří zejména:
- služebnost inženýrské sítě (např. energetické a plynárenské společnosti mají právo zřídit tyto sítě na pozemku vlastníka),
- právo na vodu (např. soused má právo na odběr vody ze studny vlastníka nemovitosti)
- služebnost stezky, průhonu a cesty (např. soused má právo průjezdu ke svému domu přes cizí pozemek a vlastník daného pozemku to musí akceptovat).
Právní úprava služebností je velmi rozsáhlá, od obsahu a rozsahu jednotlivých služebností se mohou strany odchýlit. Výčet služebností upravených v zákoně slouží v podstatě pro inspiraci smluvním stranám v případě zřizování služebnosti. To znamená, že na základě smlouvy lze v podstatě zřídit jakoukoliv jinou služebnost, kterou budou smluvní strany potřebovat.
autor: Mgr. Eva Berková, právník RK
zdroj obrázku: www.chatar-chalupar.cz
