Jméno Plzeň
26. června 2020
Dnešní povídání o Plzni začneme popisem geografie města a trochou historie. Proč tomu tak je, se dozvíte v průběhu objasňování teorií vzniku názvu města.
Nejdříve tedy trochu dat a informací o umístění města a jeho podloží:
místo:
Město Plzeň se rozkládá na třech diluviálních terasách v centrální oblasti Plzeňské kotliny v místě ojedinělém svým soutokem čtyř významných řek Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, jejichž splynutím vzniká řeka Berounka. Plzeňská kotlina tvoří nejvýchodnější a zároveň nejnižší část západočeské pánve. Na severu je ohraničena Krkaveckou pahorkatinou, na jihovýchodě Radyňskou vrchovinou a na východě Radečským pásmem. Podloží je tvořeno algonkickými břidlicemi. Na mnohých místech si prorazily cestu četné vyvřeliny jako žula tvořící Chlum či Homolku u Doudlevec či buližníkové suky tvořící Radyni či Ostrou Hůrku. Značné je i zastoupení permokarbonu tvořícího pískovce zejména na severu a severozápadě, obsahující ve svých vrstvách kamenné uhlí či kaolin.
nadmořská výška: 310 m n. m.
datum založení města: založeno Václavem II nejpravděpodobněji roku 1295 přesídlením z původní Plzně, dnes Starého Plzence
Nejdříve trocha historie jména Plzeň
Jménem Plzeň byl původně pojmenován hrad v místě dnešního Starého Plzence, vzdáleného cca 9 km od současné Plzně. Stávalo zde celé hradiště s domy, ochrannými zdmi a rotundou sv. Petra a Pavla. První zmínka o hradu pochází z roku 976, kdy tu bylo poraženo vojsko Bavorů, název je v té době připomínán jako "ad Pilisin - 976", z dalších podob je pak doloženo "in Plizeni - 993", "in Plizen - 1109, Cosmas", "de Plzen - 1167", "in Pilzna - 1284".
Toto významné hradiště na spojnici mezi Prahou a Bavorskem leželo strategicky na křižovatce obchodních cest do Norimberka a Řezna. Zaujímalo významné postavení v přemyslovné soustavě jako správní centrum kraje. Když však bezpečnosti zemské přestalo dostačovat, rozhodl král Václav II. o vybudování nového města a přesídlení obyvatel do něj. Jako místo pro vybudování určil soutok Mže a Radbuzy severozápadně od hradiště, kde již bylo při stávajících kostelech sv. Jiří a Všech Svatých v Malicích zemědělské osídlení. Jako lokátora pověřil král Jindřicha, místního rychtáře (1296-1298). Město bylo založeno někdy v letech 1295. Začalo se proto zváti Nový Plzeň. Díky tomu se dostáváme také k původnímu pohlaví názvu - bylo mužské! Původní město Plzeň bylo přejmenováno na Starý Plzeň a postupně s rozvojem nového města přestává pozbývat významu, proto také dokladů pro ni je málo. Víme však, že od jména Plzeň byl odvozen Plzenec. Přípona - ec měla původně význam označující zdrobnělinu - asi jako u dnešního slova chlapec - malý chlap. A Plzenci už rozlišující přívlastek Starý zůstal, proto tedy Starý Plzenec (například doklad z roku 1442, kdy je zmíněno "poplužie i luk w Starem Plzenczy"). Naopak nové město - Nový Plzeň se začalo nazývat časem pouze Plzeň (viz hezký doklad z let 1433 "ležíc před Plzněm zemi českú hubili").
Jak však jméno Plzeň vzniklo?
Teorií je více:
1) české jméno Plzeň bylo dosud vykládáno takto:
a) Hilarius Litoměřický v řeči na den Nového svátku r. 1467 řekl: město bylo založeno „na místě pro hojnost vod poněkud kluzkém“, hledá původ názvu v praslov. slově pьlz (= kluzký, slizký a vlhkostí nasáklý).
b) V. Hájek z Libočan ve své Kronice české z r. 1541 vykládá jméno podle slova plž. Prý zde tehdy bylo mnoho plžů. Tento výklad je vykládán až do 19.st.
c) J.G. Sommer pak v roce 1838 tento výklad popírá s tím, že by se muselo tedy jmenovat Plžeň a proto nabízí výklad z českého adj. plzný (nützlich = užitečný a prospěšný; fruchtbar = plodný, úrodný). K této myšlence byl zřejmě přiveden Jungmannovým slovníkem, kde se uvádí RK. a MV. a subst. plzeň = Nutzen. Časem však bylo dokázáno, že RK. a RZ. jsou padělky 19.st a padělatelé přejali slovo z ruštiny, kde nalézáme tuto slovní rodinu: poléznyj = užitečný, pólьza, pólьzovatь, apod... V ruských slovech je však předpona po-, to si padělatelé neuvědomili.
Oba první výklady mají ráz prostonárodní etymologie a třetí je opřen o padělky.
2) Antonín Profous, odborník na toponomastiku, nabízí ve svém díle Místní jména v Čechách výklad zcela nový:
Jméno Plzeň, rod mužský, se shoduje a zapadá svým tvarem mezi mužská jména Boleslav - Boleslavův a Choceň - Chocnův. Shoduje se s nimi nejen ve sklkoňování, ale i v rodě. Navíc je až do 16. stol. rodu mužského (kdysi vzor oráč) a později rodu ženského (ta Plzeň, vzor dlaň). Proto se můžeme dohadovat, že vzniklo přivlastňovací příponou. Choceň = Chocnův (bývalý hrad), Plzeň = Plznův (také bývalý hrad). Toto osobní jméno, tedy Plzen, není doloženo, je však doloženo staroslovenské pl'ьzьn'ь (= lezoucí, plížící se) a ve složenině zemlpl'ьzьn'ь (= zeměplaz). Adj. pl'ьzьk'ь (kluzký, plzký, hladký a přeneseně i podvodný), nebo sloves pl'ьsti, pl'ьza, plzati i pl'ьzeti (= lézti, plaziti se, přeneseně podlézati). Nahrává tomu i podobnost ruského výrazu polzénь a polznja (= malé, ještě lezoucí dítě) nebo polské jméno Pilzno má dobré vysvětlení ve slovinském slově pьlzьno (= slizké). České osobní jméno Plzen tedy mohlo kdysi znamenat lezoucí, plazící se jako had a přeneseně také podlízavý.
3) Třetí teorii podává V. Kůst (1950).
Spojil naše jméno Plzeň s ruským opolzeň, opolzňa (= sesutí půdy, sesutý kus půdy nebo hory). Ovšem pozor! Ve Staroruském slovníku J.J.Srezněvského z r. 1893 slovo opolzeň není! Naše staré město Plzeň - dnešní Plzenec, leží na břehu řeky Úslavy. Proto se A. Profous obrátil na Boh. Horáka, profesora pro historický zeměpis na brněnské universitě, který v Plzenci v letech 1908-1909 konal archeologický průzkum v místech starého hradu. Po jeho spolupráci i s profesorem Vitáskem bylo potvrzeno, že nikdy nebylo zaznamenáno žádné sesouvání půdy v místech dnešního Plzence. Celý ráz tamního terénu nic takového ani nenaznačuje. Navíc je nepravděpodobné, že by hradiště zakládali v místech, kde s půda sesouvá. ;-)
Možná díky výše uvedeným staroslovenským výrazům se nám naši "sousedé" smějí, že jsme "ze Zplzně". Vykládejme si to však pozitivně - jsme z kraje vlhkého na vodstvo bohatého, úrodného, plného plžů a plazů se plazících :-D :-D :-D
Mnohem pravděpodobněji však označování Plzeňáků jako lidí pocházejících "ze z Plzně" vzniklo tím, že Plzeňština má oproti spisovné češtině různé odchylky ... nejznámější jsou "zezhora" a "zespoda", či "zezádu" a "zepředu" (spisovně je to shora a ze shora, a zdola).
Každopádně, řádný Plzeňák by nikdy neřekl, že je "ze z Plzně"! A podle toho ho poznáte. ;-)
prameny:
A. Profous - Místní jména v Čechách
Wikislovník
bakalářská práce Jan Mazanik - Analýza rytiny historického bojiště Plzeň
