Realitní kancelář | Na trhu s nemovitostmi od roku 1990

Seriál

Plzeň

Díl 1. | Vánoční čtení o Plzni aneb plzeňské povídání o Vánocích ;-)

23.12.2020

Odkud pochází tradice zdobení vánočního stromečku?

Tradice zdobení vánočních stromků pochází zřejmě z území Baltu a Německa, kde býval ozdoben jablky, ořechy či jinými potravinami. Jeden kronikář kdysi zaznamenal v brémské kronice, že v roce 1570 se tam vánoční výzdoby dočkal velký cechovní dům. Uvnitř domu byla umístěna jedle vyšňořená květy z papíru, datlemi a sladkostmi pro pozvané děti cechovních řemeslnických mistrů. Pravděpodobně se tedy nejdříve zdobil v cechovních a řemeslnických domech. Cukrovinky a loutky zdobily první „soukromý“ stromeček roku 1642 v německém Štrasburku. V 18. století se pak přidala i tradice zdobení hořícími svíčkami. Dále se rozšířila tradice do světa až v 19. století. Ujala se nejprve ve protestanských městech, poté na venkově. Katolická církev dlouho odolávala tomuto protestantskému zvyku a vánoční strom stál poprvé ve Vatikánu až v roce 1982.

Kde a jak tato tradice vznikla?

Kdybychom šli hluboko do historie zdobení stromečků, dostali bychom se až do středověku, k pohanským zvykům nebo dokonce ke křesťanským kořenům:

Podle některých zdrojů je tradice zdobení stromku převzata německými obchodníky a městy z tradice, vzniklé buď v Lotyšské metropoli Rize v roce 1510, případně v Estonském Tallinnu v roce 1441. V obou případech prý šlo o strom, ozdobený členy Bratrstva černohlavých. Bratrstvo, v němž se ve středověku sdružovali obchodníci německého původu, chtělo bohatému a vzkvétajícímu hanzovnímu městu Rize k zimnímu slunovratu věnovat strom, jenž se pak měl podle tradice nastojato na místě spálit, aby se zapudilo zlo. Jehličnan byl však příliš velký, takže plameny by ohrozily okolní domy. A tak zatímco kupci probírali, co s nespálitelnou jedlí, děti ji ozdobily slámou, jablky a nitěmi. Načančaný strom se obyvatelům Rigy zalíbil natolik, že se zrodila každoroční tradice, jež posléze dobyla svět. Konšelé z Tallinnu ovšem hájí prvenství svého města argumentem, že Bratrstvo černohlavých vztyčilo nazdobený strom před tallinnskou radnicí už v zimě 1441 – tedy o 69 let dříve.

Ačkoliv mnozí představitelé katolické církve považovali zpočátku zdobení stromů za pohanský zvyk, v mnohém měli pravdu. Germánské kmeny prý tak kdysi o zimním slunovratu uctívaly boha Wotana. Podobně i Keltové ozdobenými stromky či větvemi uctívali boha Slunce.

Další verze vysvětluje vznik tradice zdobení vánočního stromu původem z křesťanských kořenů: na svátek Adama a Evy, tedy 24. prosince, se prý před kostely od středověku konaly hry připomínající prvotní hřích a právě strom se zavěšenými jablky byl ústřední „rekvizitou“ těchto her.

Jak se dostal vánoční stromeček do Čech?

V Česku prý poprvé postavil vánoční stromek pro své přátele v roce 1812 Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku Šilboch, který ho viděl v Bavorsku a doma si udělal podobný. Johann Carl Liebich (1773 v německé Mohuči –1816 v Praze) byl německý divadelní režisér, ředitel a nájemce Stavovského divadla v Praze. Na svůj zámeček zval Liebich často nejen herce, ale i divadelní příznivce – šlechtice, bohaté měšťany, učence a jiné osobnosti. Tyto „dýchánky“ u mecenáše dobročinných ústavů měly značnou popularitu. Za svého pražského pobytu sem chodil také Carl Maria von Weber, který pro karneval pořádaný na Šilbochu v únoru 1816 napsal valčík. Vskutku historickým se stal večírek, který se konal na Štědrý den roku 1812. „Početná společnost si pochutnala na bohaté večeři, jejímž vrcholem byl kapr na černo. Následovalo velké překvapení: Pan domácí otevřel dveře sousedního salonu. Užaslí hosté spatřili velkou jedli s rozsvícenými svíčkami, pozlacenými řetězy, jablky, ořechy a jinými ozdobami. Nechyběly jesličky a dárečky. Movití obdarovaní se hostiteli poté odvděčili tím, že skoupili od lichvářů všechny jeho směnky, kvůli kterým se předtím charismatický Liebich dost zadlužil. Peníze tento nájemce divadla potřeboval zejména na další divadelní podnikání. Zpráva o vánočním stromku, který Liebich přivezl z rodného Německa, se rychle šířila,“ napsal publicista Milan Koukal.

Alois Jirásek dokonce v kapitole Štědrovečerní epizoda z románu F. L. Věk uvádí: „Kolem toho stromečku se všechno shlukne a paní Liebichová rozdává, co Kristkindle (Ježíšek) přineslo. Teď že to už také leckdes jinde, hlavně u vrchností, dělají, v panských domech.“ Ano, tradice vánočního stromku se v Praze, posléze i mimo ní, postupně rozšiřovala. Novinová zpráva z roku 1843 dokládá větší rozšíření vánočních stromků a obchod s nimi v Praze. Trvalo ale dlouho, než se nový zvyk v Čechách ujal a než vánoční stromeček vytlačil z českých světnic rozměrné betlémy. Ještě před vánočním stromečkem, jak ho známe dnes, se ve staveních našich předků objevovaly vánoční chvojky, které vlastně ke stromečku neměly daleko. Jednalo se o větev nebo špičku jedličky, ozdobenou ovocem a zavěšenou špičkou dolů nad stolem.

Nakonec se však městská novota v podobě vánočního stromku na venkově ujala a to ze dvou hlavních důvodů: Jednak v českých zemích, stejně jako jinde v Evropě, v 19. století obecně docházelo k rychlé akceptaci městského životního stylu vesničany, a pak bylo zdobení stromu – i když do té doby úplně neznámé – blízké jiným zvykům a prastarým tradicím, například podobnost se zdobením venkovských obydlí větvemi listnatých i jehličnatých stromů v rámci prosperitní magie (štěstí, chvojka), s výročními obyčeji (stavění tzv. májů) nebo tradicemi křesťanskými (svěcení „palmových" ratolestí na Velikonoce). Směšování těchto původních tradic s novým měšťanským zvykem zdobení stromku pak dokonce vedlo k některým až bizarním praktikám, jako bylo zavěšování stromků ze stropu špičkou dolů, jejich zapichování a zdobení na hnojištích apod. Jinak vánoční stromky měly také ochranitelskou funkci. Ozdobené větve rozdávali kdysi i koledníci.

1. veřejný vánoční stromeček v Plzni

Plzeňský národopisec Ladislav Lábek ve svém „Zvykosloví Plzeňska“ uvádí, že první veřejný vánoční strom byl v Plzni na náměstí postavený v roce 1925. Ve sbírkách Národopisného muzea Plzeňska jsou ovšem uložené negativy zachycující plzeňské vánoční stromy a stromky (veřejné i v domácnostech Plzeňanů) z různých období.

1. trh na náměstí v Plzni

Nejstarší trh na náměstí v Plzni povolil císař Karel IV. roku 1363, byl to tzv. Bartolomějský trh. Následovaly trhy: Postní (král Jiří z Poděbrad 1462), Martinský (1580 Rudolf II.), Svatojanský (císař Leopold I. 1680), konání trhů s dobytkem (císař František I.). Výroční trhy kdysi trvaly osm dní a dokázaly zaplnit celé náměstí až do přilehlých ulic. Roku 1828 pak plzeňský purkmistr Martin Kopecký, za kterého stávalo na náměstí až 468 kupeckých bud a 210 stánků, vnesl do uspořádání trhoveckých míst pořádek. Nechal jarmareční boudy seřadit do uliček a pojmenoval je Karafiátová, Liliová, Modrá, Zelená, … atd. Od té doby se potraviny a různé výrobky prodávaly na zavedených místech. Tato tradice se dodržovala ještě mnoho let po smrti tohoto osvíceného purkmistra. Trhy se rozrostly z výročních na týdenní, denní na nákup ovoce a zeleniny a středeční a sobotní trhy byly poněkud rozsáhlejší než běžné denní trhy.

Světýlka na náměstí

K současné vánoční atmosféře různé druhy osvětlení a barevná světýlka neodmyslitelně patří. Kdybyste se však přenesli na plzeňské náměstí před 200 lety, našli byste zde na několika místech pouze pár olejových lamp. Poprvé se rozsvítilo náměstí v roce 1804. V roce 1860 pak ozářily náměstí první plynové lampy, v roce 1880 před radnicí první čtyři obloukové Křižíkovy lampy. Elektrické osvětlení se začalo zavádět v ulicích města až v roce 1905.

Nejstarší doložený štědrovečerní dárek v Čechách

V roce 1910 byla objevena v katalogu Bernarda Quartizsche v londýnském antikvariátu zmínka o modlitební knížce, kterou darovala Johana z Rožmitálu českému králi Jiřímu z Poděbrad. Královna si ji nechala zhotovit a na Štědrý den ji věnovala svému choti: "Jeho Milosti, prosíc za to ne stříbro ani zlato, ale aby ji ráčil ve své paměti míti, až bude tyto modlitby pěti, aby zde ve zdraví a štěstí žili, své poddané k boží cti a chvále vedli, a tak se k bohu dostali." Tato modlitební knížka se tak stala nejstarším (doloženým) vánočním dárkem, darovaným na Štědrý den v české zemi.

 

autor: redakce Blogu Pubec

zdroje: Wikipedia; knihy nakladatelství Starý most: 100 zajímavostí ze staré Plzně I., II., III., Plzeňská nej…; nasregion.cz, plzen.rozhlas.cz; https://www.themorgan.org/manuscript/159974; Markéta LÖFLEROVÁ (Johana z Rožmitálu a její vyobrazení v narativních pramenech, Praha 2020, Bakalářská práce, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, s. 30-31); Václav FLOREC: Vánoce v české kultuře, Praha 2001, s. 187.

 



Další díly seriálu


Související články


Sledovat nové články

Články z Blogu | Realitní bulletin