Realitní kancelář | Na trhu s nemovitostmi od roku 1990

Stará synagoga v Plzni

17.6.2020

sloh: neorománský
výstavba: 1858 -1959
místo: Plzeň 3 - Jižní Předměstí, Smetanovy sady - ve dvoře domu č. p. 80
stavitel: Martin Stelzer (1815 Dobřany - 1894 Plzeň; postavil v Plzni stovky domů)
zajímavost: těsně sousedící stavby tvoří v kraji unikátní soubor synagogálních staveb, dochovaných ve svém původním charakteru
památková ochrana: nemovitá kulturní památka s číslem rejstříku ÚSKP: 49805/4-5146

Kde se vlastně nachází?

Dokonce i málokterý Plzeňák ví, že Plzeň ukrývá přímo ve svém centru poměrně nedaleko od známé Velké synagogy ještě jednu, menší, tzv. Starou synagogu a také budovu kdysi židovské školy. Byly postaveny ve vnitrobloku domů ve Smetanových sadech (ve dvoře domu č. p. 80), synagoga v letech 1858 - 1859 podle projektu Martina Stelzera a židovská škola v roce 1875. Obě budovy stojí v těsném sousedství, oddělené pouze asi třímetrovou uličkou. V minulosti byly ve výši 1. ženské galerie vzájemně propojeny lávkou. Právě Stará synagoga byla kolébkou moderní židovské komunity, která se v Plzni začala rozrůstat v druhé polovině 19. století. Když se později přestala využívat, zůstala skryta před zraky Plzeňanů přímo v samotném centru města.

Židovská škola byla původně postavena jako pomocná synagoga, později se využívala jako škola pro židovské děti a po r. 1940 už jen jako skladiště. Do interiéru se nechaly vystavět další dřevěné konstrukce ke zvýšení skladových kapacit. Prostory židovské školy slouží v současné době jako otevřené muzeum, připomínající památku deportovaných plzeňských židů. Byl zde v roce 2002 vybudován památník obětem holocaustu na Plzeňsku. Místo je známé pod názvem "Zahrada vzpomínek". Pietní místo je složené z oblázků, na každém z nich je napsáno jméno a datum narození jedné z obětí, které nepřežily nacistické vraždění. Z více než 2 000 lidí deportovaných v lednu 1942 z plzeňského hlavního nádraží do Terezína se konce války dožilo pouze 204 osob.

Konstrukce a historie synagogy

První novodobá plzeňská synagoga byla postavena jako prostá novorománská stavba s dvoupatrovou dřevěnou galerií, dřevěným kazetovým stropem, cihlovou dlažbou a řečništěm – bimou podle tzv. nového ritu na pódiu před svatostánkem na východní straně. Svatostánek – schránka na Tóru (Aron HaKodeš) – má po stranách dřevěné tordované sloupy a nahoře dřevěný baldachýn. Lavice původně stály okolo obvodové zdi i v řadách v prostoru synagogy. Původní vnitřní vybavení (světla, lavice, atd.) se nedochovalo. Vstup na galerie zajišťují dvě točitá kamenná schodiště po stranách hlavního vstupu do synagogy na západní straně a později přistavěné boční vnější schodiště na straně severní. Zajímavostí je, že hebrejské hodiny mají převrácený ciferník, takže jejich ručičky jdou proti směru.

Stará synagoga byla od roku 1869 vybavena varhanami, ty se však nedochovaly. Po výstavbě tzv. Velké synagogy na Klatovské třídě (roku 1892) sloužila jen k příležitostným akcím. Náboženským účelům přestala sloužit v roce 1939 a začala chátrat. V roce 1995 byla vyklizena a v letní sezóně v roce 1995 a 1996 zde byly instalovány výstavy a uspořádáno několik koncertů. Synagoga tak byla po téměř stech letech na krátký čas zpřístupněna veřejnosti a stala se pro mnohé Plzeňany i návštěvníky města překvapivým objevem. Roku 2003 však byla Národním památkovým ústavem zařazena na Seznam nejohroženějších a nevyužívaných kulturních památek v ČR.

Opravy

1997 - trámovou konstrukcí podepřeny patrové ženské galerie a kazetový strop, opravena krovová konstrukce a položena nová krytina z pálených tašek
prosinec 2001- zahájena částečná oprava synagogy: vyjmuty a restaurovány okna a dveře, opraveny nosné konstrukce galerií a stropu, vyjmuta podpůrná trámová konstrukce a doplněna dlažba
od června 2004 - instalována výstava fotografií, mapující dokumentární formou historii židovského osídlení v Plzeňském a Karlovarském kraji, s názvem Tady žili židé
2008 - 2014 - zahájeny práce ve Staré synagoze na kompletním restaurování a na rekonstrukci Aron HaKodeš (svatostánku) - vybrán restaurátor Jan Chejn (rekonstrukce původního dochovaného Aronu do původní podoby proběhla podle jediné dochované fotografie Aronu z počátku 20. století).

Dům Šámese

Rekonstrukcí prošel také sousední Dům Šámese. Dům Šámese byl vystavěn koncem 19. stol. v dvorním traktu v těsné blízkosti staré synagogy. Zazděným spojovacím krčkem bylo možno vstoupit přímo do hlavního sálu synagogy. V současnosti je v přízemí umístěno rehabilitační centrum a v prvním patře byt. (Šámes znamená v překladu sluha a má na starosti chod a správu synagogy. Pracovník, který tuto pozici zastává, musí být Žid.)

V současné době je vlastníkem staveb Židovská obec Plzeň.

Židové a židovské stavby na území Plzně

První zmínka o plzeňských židech pochází ze 14. století, kdy král Karel IV. měšťanům nařizuje: „Aby nedopustili týrání židů ve městě bydlících". V roce 1504 ale město získalo právo Židy vypovědět, a tak tamní židovská obec i synagogy zanikly. Znovu se Židé mohli v Plzni usazovat až po politickém a hospodářském uvolnění po roce 1848 a právě tou dobou zde vybudovali svou první novodobou synagogu - Starou synagogu v Plzni. V jednu dobu bylo v Plzni celkem pět synagog, z nichž se do dnešní doby zachovaly jen dvě – Velká a Stará synagoga. Jediné období bez otevřeného či skrytého oficiálního pronásledování přineslo českým židům 20 let Masarykovy první republiky. O to horší rána přišla s německým programem vyhlazování židů za druhé světové války.

Aktuální využití Staré synagogy

Na galeriích se při prohlídce synagogy můžete prostřednictvím zajímavé expozice seznámit s židovskými zvyky a tradicemi a regionálními židovskými dějinami. Jedná se o aktivní synagogu, ve které je umístěna tóra a místní Židovská obec ji používá k náboženským účelům. Příležitostně se tu také konají koncerty a další akce.

autor: redakce Blogu
zdroje: památkový katalog, Židovská obec v Plzni, vizitplzen



Související články


Sledovat nové články

Články z Blogu | Realitní bulletin