Realitní kancelář | Na trhu s nemovitostmi od roku 1990

Seriál

Plzeň

Díl 3. | Plzeňský andělíček

30.9.2021

Jeden z nejslavnějších plzeňských symbolů se nachází na náměstí Republiky na zadní straně katedrály sv. Bartoloměje a hledí do Dřevěné ulice. Je jím malý kovaný andělíček, jeden z mnoha na mřížoví výklenku, v němž se nachází sousoší znázorňující Krista na hoře Olivetské. Který z nich to je? Je jedenáctý zleva, ale poznáte ho mezi všemi na první pohled. Podle svého vzhledu dostal totiž od Plzeňanů své jméno: Ošahánek, Vošahlík, Vošahánek, Vošáhlo...

Andělíček má oproti svým identickým 28 bráškům již notně "ošahanou" barvu a téměř neznatelné rysy obličeje. Místní lidé však věří, že má zázračnou moc - splnit tajná přání! Chodí si na něj sáhnout již od počátku 18. století a váže se k němu jedna krásná legenda.
Denně ho pohladí dokonce až tisícovka lidí!

Legenda vypráví o svatbě kata

Legenda vypráví o svatbě kata, která se musela odehrát v době, když již byla mříž mezi žebry katedrály osazena. Z historických pramenů víme, že mříž na krásné gotické Olivetě pochází z roku 1713. Plzeňská katovna stála tehdy uvnitř města. Plzeňští radní byli patrně "lidštější" než v jiných městech, kde kata vyhnali za jejich hranice. Pravděpodobně se jednalo o dům, stojící na místě dnešního domu ve Vele-slavínově ulici, ke kterému se přicházelo již zaniklou "katovskou uličkou" při hradbách ze Solní ulice. A právě zde se zřejmě posledního srpna 1739 odehrála svatební hostina Jakuba Ohnesorga s Dorotou Hussovou.

Kata si vydržovala Plzeň díky „hrdelnímu právu.“ Šlo o povolání velmi specifické. Na jedné straně to bylo v tehdejší době řemeslo nezbytné, na druhé straně byl kat považován za člově- ka nečistého, kterého se společnost stranila. Musel bydlet na okraji města v  tzv. katovně, zeď jeho domu nesměla sousedit s jiným domem. Kat i jeho rodina žili na okraji společnosti, mnohdy sice bydleli v  blahobytu - součástí katovny býval ve větších městech i menší dvůr s hospodářskými budovami a katovskými pacholky, avšak častěji žili co nejdále od lidí ctnostných a zbožných.  I mistr popravčí však byl povětšinou člověkem bohabojným a věřícím, avšak k  modlitbám měl vymezený čas i prostor. To znamenalo, že kat se svou rodinou mohl navštěvovat pouze kostel, který mu byl vrchností určen a sedět jen v lavici, která byla k tomuto účelu v chrámu Páně umístěna, dost daleko na to, aby nemohl přijít do kontaktu s  ostatními věřícími. Kromě své „práce“ měl plzeňský kat i řadu jiných povinností, například odklízení sebevrahů, vynášení latrín, odklízení mršin z ulic, čištění stok, a třeba i dohled nad „povětrnými ženami“ a nevěstinci. Ovšem vyznal se také v ranhojičství, bylinkářství a v napravování zlomenin. Lidé do katovny docházeli tajně. Pro léčivé masti, bylinky nebo také pro provazy oběšenců či jiné předměty a věřili, že jim přinesou štěstí.

A v této době vykonával podle historických pramenů službu plzeňského kata Bartoloměj Huss. Jeho předchůdce a příbuzný, nebožtík Jan Huss, po sobě zanechal dceru Dorotu. Když tedy začátkem srpna poprvé ohlásil pan děkan z kazatelny bartolomějského chrámu v Plzni, že v stav manželský hodlá vstoupit Jakub Ohnesorg, popravčí mistr z královského města Rakovníka s pannou Dorotou, pozůstalou dcerou po katu Janu Hussovi, a když se ještě další dvě neděle tyto ohlášky opakovaly, vyprávěla si o tom celá Plzeň.

V den svatby se sešlo na náměstí před kostelem mnoho zvědavců a sledovalo celé dění. Svatebčané vešli do chrámu, ale ženich zůstal venku. Přesto, že se ženil, podle tehdejších zvyklostí se nesměl obřadu účastnit. Proto jej u oltáře zastoupil kaplan Antonín Mazakarin. Ženich zatím čekal venku. Nervózně chrám obcházel, až přišel za kněžiště ke mříži Olivety. Mladý kat před mříží poklekl a modlil se. Když se domodlil a vstával, držel se rukou mříže - právě za hlavičku našeho andělíčka, jedenáctého zleva. V tu chvíli si toho všimly i všudypřítomné babky a po městě okamžitě roznesly, že andělíček musí přinášet štěstí, když je „dotýkaný katem“. Pověrčiví lidé důvěřovali léčitelským schopnostem popravčích a na andělíčka začali sahat také. A tak se zrodil náš „plzeňský Ošahánek“.

Ve farní matrice oddaných v chrámu sv. Bartoloměje v Plzni v letech 1733-1784 není sňatek kata Jakuba Ohnesorga (nebo též Onesorcha) zaznamenán chronologicky mezi ostatními. Je však zapsán odděleně až na posledním listě matriky, nadepsaném: Mistrové a poslové právní. Matrika je uložena ve sbírce matrik Státního oblastního archivu v Plzni. Proto se můžeme domnívat, že jde o tuto pověstnou svatbu. A pak "není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu..."  ;-)

 

Ošahánek prý skrývá tajemství

Ošahánek však skrývá ještě jedno tajemství, které vyšlo najevo teprve nedávno. Poslední léta se totiž šušká, že hlavička tohoto andílka není dutá jako ostatní hlavičky na mříži. Několik článků se zmiňuje v roce 2004 o tom, že andílek z mříže zmizel, neboť mu někdo nechtěně ulomil levé křidélko. Prošel pak drobnými restaurátorskými pracemi, což pozornému pozorovateli neunikne a zase byl osazen zpět. Zřejmě díky této opravě se přišlo na to, že jako jediný v řadě andílků na chrámových mřížích z 18. století je plný, zatímco ostatní jsou dutí.
Proč tomu tak je? To je záhada pro laiky i pro odborníky. Nikde v historických pramenech o tom totiž není žádná zmínka! Někteří se proto domnívají, že by mohl obsahovat nějaké svaté ostatky. Ale ani tato hypotéza nebyla nikdy potvrzena. Někoho samozřejmě hned napadne, že Ošahánek není původní nebo jsou mladší jeho kolegové. Celé mříže však byly vyrobeny najednou i s Ošahánkem v roce 1713 a nevykazují známky žádných úprav.

Plzeňský dukát aneb 40 plzeňských andělíčků

Zatímco andělíčka pro štěstí znají nejen všichni Plzeňáci, ale také široké okolí Plzeňska, málokdo ví, že v květnu roku 2011 vyšla v nákladu 20 000 ks edice tzv. lokálního dukátu s motivem zvaným "40 plzeňských andělíčků". Z lícové strany hleděl právě "plzeňský andělíček" a rubová strana patřila plzeňskému znaku. Mince platila jen krátce do konce roku 2012 a měla hodnotu 40 Kč. V Plzni byla za tímto účelem vytvořena síť speciálně označených prodejen, kde bylo možné dukáty získat a použít jako platidlo. Penízek bylo možné obdržet také nazpět při vracení na větší částku peněz při platbě.

 

autor: redakce Blogu Pubec

zdroje: Wikipedia; stránky www.hrdelnipravo.cz, www.kpufo.cz, www.visitplzen.eu, www.mestskydukat.cz

 



Další díly seriálu


Související články


Sledovat nové články

Články z Blogu | Realitní bulletin